Tajnosti na Blog.cz

                                Počátky města a panství Trutnov 
______________________________________________________________

V roce 999 po Kristu, v době Jana (Johanna) XVII. a římského císaře 
Jindřicha (Heinricha) II. za vlády Boleslava III., čtrnáctého knížete v Čechách, 
usiloval o jeho moc polský kníže Mestoch. Ten zákeřně vpadl se 
svým vojskem do Čech aBoleslava oslepil.Tose stalo v roce 1001, kdy po 
dvouletém obléhání Vyšehradu okupoval polský kníže Prahu. Vyšehrad byl 
sídlem knížete Jaromíra - bratra osleplého Boleslava.  Po určité době došlo mezi bratry ke střetu, při němž Oldřich nechal 
Jaromírovi vypíchnout oči. Osleplý Jaromír po krátké době opustil Prahu. 
Odešel podél Labe do severovýchodních Čech, kde nechal postavit město 
a klášter Jaroměř. Při ústupu nepřátelského vojska na slezské hranice se 
zástupci jednotlivých národů mezi sebou nepohodli (Poláci, Češi, Němci). 


Počátek zlodějské věže v Trutnově 
Mezi muži bývalého Mestochova vojska byl i sluha polského knížete jménem 
Niklaus. Ten na počátku roku 1003 shromáždil 59 dobře vybavených 
bojovníků, a to jak Čechy a Němce, tak i Poláky, a s nimi se vydal do 
divokých hor.  Sotva se usadili, začali přepadávat obchodníky. Niklaus 
jim doporučil, aby postavili věž, která by je chránila a zároveň jim sloužila 
jako skrýš pro jejich věci. Návrh byl odsouhlasen a všichni se pustili dopráce. Z Úpy brali kameny a na kopci stavěli věž. Po její dostavbě se plně 
věnovali loupežení a o lup se mezi sebou dělili. 


Jak se zloději rozdělili 
Zhruba po měsíci od stavby věže shromáždil Niklaus všech svých 59 mužů 
a řekl jim: ,,Rozdělme se na dvě stejné skupiny a jedna, kterou určí los, aťse 
vydá na slezskou stranu, abychom tak mohli lépe ovládat celou oblast. 
O kořist se budeme i nadále spravedlivě dělit." Když to dořekl, vystoupilmalý muž jménem Johannes Breslauer a pravil: ,,Dobrá, tedy losujme", 
a vylosoval skupinu 29 lidí (převážně zedníky a tesaře). 


Počátek žacléřské věže 
Johannes Breslauer odtáhl se svými losem určenými lidmi do hor, proti 
východu slunce. Došli až na vysokou horu, z které mohli pozorovat krajinu 
v širém okolí. Byl tam i potok plný ryb. To místo se jim zalíbilo natolik, že 
uposlechli Johannesovu výzvu: ,,Postavme si zde věž jako naši pokladnici, 
vše co získáme, budeme do ní ukládat". Odtud pochází jméno Schatzlar 
(Schatz = poklad). 


Stavba a zničení zlodějské věže Rechenburg 
V roce 1005, tři roky po postavení žacléřské věže, došlo mezi zloději 
k závažné roztržce. 10 mužů, kterým velel Paul Rechen, ze Žacléře uteklo. 
Na vrchu u obce Gabersdorf (Libeč) postavili malou hradbu a za ní věž, či 
jinou podobnou stavbu. Dle vůle Paula Rechena stavbu pojmenovali 
,,Rechenburg". Asi po půl roce byl jeden z mužů posádky ,,Rechenburgu" 
chycen zloději ze Žacléře. Ti ho odvedli na žacléřskou věž a uvěznili 
v podzemních chodbách. Mučili jej, až jim nakonec prozradil, že nedaleko 
odtud postavili s druhy opevnění Rechenburg, odkud mohou přepadávat své 
oběti. Dále jim řekl, že prý v krajině zpozorovali další zlodějské zámky 
a několik mil od nich také město ve Slezsku, které se jmenuje Hirschberg 
(Jelení Gora). 
Jakmile jim všechno řekl, poslali poselství Niklausovi, v němž žádali 
o vojenskou pomoc proti odpadlíkům, kterou jim Niklaus poskytl. 
Shromáždili se v Žacléřské věži a spočátkem noci odtáhli i se zajatcem 
k Rechenburgu. Ten musel vyjít nahoru a zapískat domluvený signál. 
Domácí pak bez problémů otevřeli. Tak došlo k přepadení a vyvraždění 
celé posádky. Žacléřští všechno prohledali, co mohli, pobrali a pak celou 
noc oslavovali. Mrtvoly hodili na jednu kupu a ráno je spálili. Než odtáhli, 
vypálili celou věž. 

Nalezení zlodějské věže v Trutnově 
V roce 1006 odeslal kníže Oldřich ke svému bratru Jaromírovi do kláštera 
v Jaroměři velkou výpravu s významnými dary. 
Když se to dozvěděl bývalý kníže Jaromír, nařídil 14-ti svým poddaným, 
aby vyšli proti proudu řeky a nalovili ryby, kterými by mohli pohostit 
výpravu od Oldřicha. Rybáři se tedy vydali proti proudu Úpy, až došli ke 
zlodějské věži. Z vrchu hory uslyšeli kokrhání kohouta a zvuky podobné 
sekání dříví. Zastavili se na tom místě a vyslali ze svých řad dva muže, aby 
zjistili, o co jde. Ti došli až nahoru. Když uviděli věž a u ní tři vojáky 
v brnění, lekli se a stáhli se k ostatním, kterým vše vypověděli. Společně 
udělali z kamene velký kříž jako znamení, aby znova našli cestu k věži. 
Potom se vrátili k Jaromírovi do Jaroměře, kde všechno vyprávěli nejen 
jemu, ale i členům Oldřichovy výpravy. Dohodli se, že následující den 
společněpůjdou místo vyhledat a ozbrojence zajmou. 


Přepadení zlodějů a jejich vzetí do zajetí 
Následující den se Oldřichovi vyslanci připravili na cestu do hor. Jaromír 
jim dal s sebou několik poddaných jako pomocníky. Šli neustále proti 
proudu Úpy, až se konečně dostali na místo s křížem. Tiše stoupali vzhůru 
do onoho svahu. Místo obklíčili a lstí zajali 9 mužů, které mučením nutili 
k přiznání. Doznali se k tomu, že už tři roky přepadávají a loupí, že jich bylo 
původně 
29, ale ostatní že už jsou mrtví a že i svého hejtmana Niklause 
sami ubili. Také přiznali, že v horách je další zlodějská věž, s kterou se 
společnědělí o kořist. Poddaným Jaromíra slíbili Oldřichovi legáti svobodné 
usazení ve zdejší krajině, pomohou-li obsadit i další věž, jejíž polohu chtěli 
zjistit od zlodějů. Těm nabídli dar života za toto vyzrazení. Jeden z nich se 
přece nechal přemluvit a slíbil, že je tam zavede. U zbylých zlodějů zůstalo 
20 lidí doprovodu a ostatní odtáhli k Žacléři. 

Jak zajali zloděje v Žacléři 
 
Jaromír odeslal zloděje do Prahy a ještě přidal zprávu Oldřichovi: 
,,Velevážený zemský kníže, tímto Vám zasíláme 16 zlodějů, kteří přes tři 
roky v českých horách rabovali a postavili si zde zlodějské věže." Tak to 
napsal představený kláštera ve čtvrtek, v měsíci dubnu 1006. 
Oldřich tuto zprávu a zloděje samé přijal s velkým rozhořčením a přikázal je 
lámat kolem, až je umučili k smrti. Pro zloděje, který prozradil úkryt 
s jídlem, vymohli, aby byl sťat. 


Vyslání Albrechta z Trautenbergu knížetem do hor 
Kníže Oldřich se radil se svými poradci, jak zamezit loupežení v horách. 
Rozhodli se, že do hor odešlou pana Albrechta s náročným úkolem tuto 
oblast zkolonizovat. Poskytli mu 100 mužů, peníze, dobytek, nářadí i jiné 
potřebné věci a vystavili mu průvodní listinu. Albrecht zTrautenbergu byl 
vybrán, protože o něm bylo známo, že se vyzná ve zdejší krajině. 
Oldřich také napsal Jaromírovi list, v němž žádal, aby Albrechtovi a jeho 
lidu poskytl za úplatu potraviny a sůl, což později Jaromír vykonal. Hejtman 
Albrecht z Trautenbergu padl k nohám knížete a slíbil, že všechna nařízení 
splní, a děkoval za projevenou důvěru. Vyžádal si od knížete Oldřicha 
volno, aby se mohl důkladně připravit na cestu do hor. Chystal Němce 
i Čechy, ženy i děti. Mezi muži byli i zedníci, tesaři, mlynáři, pekaři, 
řezníci, krejčí a zástupci dalších profesí. 


Příchod pana Albrechta z Trautenbergu do hor 
V roce 1006, třetí neděli po Velikonocích (Jubilate), došel Albrecht zTrautenbergu 
se 600 muži do míst, kde stála Niklausova věž. Zde našli různé 
kuchyňské nádobí, dva sudy vína, meče a jiný lup či proviant. Na řece našli 
jakousi nádržku, ve které plavali pstruzi, a vedle nádržky kladivo. Našlii hlubokou studnu a v ní uloženou bednu plnou zlata. 
Poté strávil Albrecht z Trautenbergu v klidu lesa tři dny, aby si odpočinul od 
svých druhů. Ti si mezitím udělali z roští chýše. Pan Albrecht zTrautenbergu 
rozkázal lidem z Jaromírova doprovodu, kteří pochytali zloděje, aby 
mu ukázali stezky a cesty v okolí, aby mohl prozkoumat nejlepší místa 
v horách. 
Brzy vykáceli kus lesa v okolí věže a postavili zde hospodu a chlévy. 
Z Hradce Králové přivezlipivo a obilí. Na rozkaz Albrechta z Trautenbergu 
také postavili pod věží trojchodný mlýn, který se pak po staletí jmenoval 
Zámecký. Albrecht zTrautenbergu hodně jezdil do hor, ale nejvíce se mu 
líbilo místo u věže, a tak rozkázal svým lidem, aby tu postavili vedle vody 
malou pevnost. Ještě dnes lze vidět výkopy pro mlýnský náhon u Zámeckého 
mostu. O tom lze číst i ve staré původní městské knize. 
Od věže byl výhled na nivy a louky. Proti proudu Úpy směrem nahoru byla 
vhodná půda ke kultivaci. Úpa byla rybná a v lesích hojně zvěře. Albrecht 
z Trautenbergu poručil svým lidem, aby směrem proti proudu Úpy obdělávali 
půdu a stavěli domy. 


Počátek a vznik jména obce Staré Město (Altstadt) 
Šli skutečně proti proudu a kultivovali břeh Úpy. Jednou touto oblastí 
projížděl Albrecht zTrautenbergu na koni a prohlížel si, co všechno lid 
vystavěl a v žertu jim řekl: ,,Pražáci, vidím, že chcete v této pustině postavit 
také Staré Město." ,,Ano, milý pane, musí to být jako Staré Město pražské." 
A tak se stalo, že tuto oblast pojmenovali Staré Město. Současně rovina 
začínající u zámku a táhnoucí se proti toku Úpy byla pojmenována Nivy 
pana zTrautenbergu. 


Stavba několika budov u Trutnova 
V pondělí 17. dubna 1006 svolal pan Albrecht zTrautenbergu zedníky 
a pracovníky dalších stavebních profesí, aby jim oznámil svůj úmysl 
postavit most poblíž staré věže. K tomu účelu přikázal lámat kámen, hasit 
vápno a konat všechny možné přípravné práce. Nařídil, aby okolo věže bylo 
přistavěno cimbuří. Tesařům zadal zhotovení rovných trámů a celé vazby. 
Přístavbu proměřili provazy. 
Vedle již řečené hospody nechal postavit kovárnu, potom pekárnu 
a společné lázně. Dále poručil, aby odeslali tři vozy, které měly přivést 
z Jaroměře proviant. Denně se stavěla stráž proti zlodějům. 
Svým lidem platil pan Albrecht zTrautenbergu přesně a včas. A tak, když 
se do kraje roznesla zpráva, že v horách žije dobrý pán, stáhlo se mnoho 
obyčejných lidí k budoucímuTrutnovu. 
Albrecht z Trautenbergu 14 dní přemýšlel a poté se rozhodl jít do Žacléře na 
obhlídku zlodějské věže. 


Návštěva zlodějské věže v Žacléři 
3. května roku 1006 (Nalezení sv. Kříže) si vzal Albrecht z Trautenbergu70 
lidí ve zbrani a řekl jim, že půjdou na zlodějskou věž. Rozkázal, aby šli proti 
proudu řeky nahoru, kde jim v jednom místěřekl: ,,Toto je krásný potok, 
který ukazuje cestu." Proto ho pojmenovali jeho jménem jako Trautenbach 
a později zde postavili i domy (Babí). A tak své jméno dostala i budoucí 
vesnice (Trautenbach). 
Šli cestou vedoucí údolím potoka, až došli k žacléřské věži. Tam našli 
hodně zlodějské zbroje a započatou chodbu, která vedla směrem do hor. Ve 
skále našli proviant a truhlu plnou zlata, kterou si vzal Albrecht zTrautenbergu. 
Ten potom vyšel vzhůru na věž, aby si prohlédl krajinu v okolí. Poté 
nařídil, aby ve dvojicích prozkoumali okolí a podali mu hlášení. 


Stavba zámku Žacléř (zbytečnost)

Původ jména vesnice Königshan (Královec) (zbytečnost)



Nalezení teplých Jánských pramenů (zbytečnost)


Výstavba kostela ve Starém Městě 
Po odchodu ze žacléřské věže přemýšlel pan Albrecht z Trautenbergu o tom, 
co nařizuje Bůh a čeho je člověku nejvíce zapotřebí. 
Poté vydal příkaz občanům Starého Města postavit kostel, a sice na místě, 
kde kostel dodnes stojí. Rozkázal, aby cesta k horám byla vydlážděna 
kamením. Kolem kostela chtěl vystavět městečko. Ale tento úmysl mu rozmluvili, 
protože by prý stálo daleko od cesty a silnice by městečkem 
procházet měla. Pan Albrecht z Trautenbergu tedy od svého úmyslu ustoupil 
a 20. května se stáhl do své pevnůstky, aby záhy nechal postavit nový most 
z kamene a dřeva přes Úpu. To vše se stalo v době krásných teplých dnů 
s vyhlídkou na nádherné léto a úrodný podzim. 


Nalezení saně . (ptákovina)


Cesta pana Albrechta z Trautenbergu do Prahy (zbytečnost)


Privilegium města Trutnova 
"My Oldřich, z Boží milosti volený zemský kníže, markrabě 
moravský 
a kníže ve Slezsku, oznamujeme tímto dopisem, že jsme si vědomi zásluh 
pana Albrechta z Trautenbergu a udělením tohoto privilegia to stvrzujeme. 
Protože se drží našich rad, dostává se mu knížecí milosti a vše oč 
žádá, 
se mu povoluje. Výstavba v celém knížectví, přednostně 
v povodí Úpy 
a v horách, aby našim potomkům k dobru a ku pomoci a proti nepřátelům 
postavil města, vesnice, mlýny, hamry a všechno ostatní, co bude třeba 
k panství Trutnov a Žacléř. Města postavená Albrechtem z Trautenbergu 
mají udělena všechna městská práva, svobody a požitky. Svobodu vaření 
piva, šenky na víno, týdenní trhy ve čtvrtek, solnou komoru pro dobro města 
a další svobody. Dáno na hradě Vyšehradě v Praze 30. května (sv. Felixe) 
1006 v devátém roce vlády Oldřicha." 
Na základě udělení milosti dostal k užívání pečeť s erbem.  


Návrat pana Albrechta z Trautenbergu z Prahy 
Ráno 3. června 1006 za knížecích fanfár a bubnů se shromáždila komise. 
Brzy poté byli do komise jmenováni tito pánové: Vencezlaus z Obtitz chrámový 
arciděkan, Martinus z Kostomlatz - knížecí komisař se čtyřiceti 
koňmi a mnoho osob středního stavu. Doprovod biskupského legáta se 
skládal ze tří farářů církevní obce a z tří ministrantů. Měli s sebou nezbytný 
ornát a kostelní monstrance na třech vozech. Další byl Slavoj z Prachatic opat 
kláštera sv. Rocha -člen pražské konzistoře. Dále přišel knížecí zemský 
mistr stavitel Simon Latentor mladší a čeští stavitelé kostela a kláštera 
v Jaroměři, jimž bylo společně uloženo vystavět kostel a zámky vTrutnově 
a v Žacléři. Dalším počestným hostem byl Jan z Ehrendesu - opat kláštera 
v Jaroměři, který přišel s třemi mnichy. Celkem bylo v komisi 80 lidí -mezi 
nimi 40 jezdců, zbytek jel na vozech.Tito seshromáždilipod Vyšehradem, 
kde Oldřich se svými dvorními dámami pozoroval shromážděné dole pod 
okny. Jako poslední přijel Albrecht z Trautenbergu.Seskočil z koně, poklekl 
a tak setrval delší chvíli. 


Svěcení trutnovského náměstí 
Příštího dne zavolal pan Albrecht zTrautenbergu svoje stavební mistry. 
Latentorovi mladšímu přidělil všechny zedníky, aby postavil město a kostel 
ve jménu svaté Trojice. Vyměřili místo pro město, pro tři brány, pro kostel 
a kostelní dvůr a pro zámek. Po tomto vytýčení položili základy pro stavbuzámku pod Latentorovým vedením. Tam, kde měl stát kostel, zabodli tyč, 
která měla nahoře nasazený kříž. Kostelní dvůr byl odměřen od pahorku 
Liegen (dnes Lži) na délku 50 mužských kroků. Tam pak zabodli chmelovou 
tyč a na ni upevnili šňůru. Půdorys kostela vyměřili tak, že měl na 
délku 55 a na šířku 35 mužských kroků. Kostelní věž byla zahrnuta 
v půdorysu. Na místo budoucího hlavního oltáře postavili ihned dřevěný 
kříž. Od širší strany dvora kostela ke spodní bráně naplánovali postavit 15 
věžiček. Na budoucí věžičky zabodali tyče a naně jako korouhve připevnili 
papírové kohouty. V místě budoucí městské věže zabodli železnou tyč se 
zeleným praporkem. Všechny tyto tyče byly spojeny šňůrou. Bylo rozhodnuto, 
že šířka spodní brány bude 20 kroků. Mezi tyčemi jednotlivých věží 
byly ještě další, představující krokovou míru. Na místo brány dali tyč se 
zeleným praporkem a v prostoru jejich budoucích věží byly opět tyče 
s kohouty na praporcích. Opět je pospojovali šňůrou a zeď od vrchní brány 
ke střední bráně rozdělili na 12 dílů, které opět označili tyčemi a tyopět 
pospojovali šňůrou. Střední brána i s věžemi měla 20 kroků. Od střední 
brány až k zámku vyměřili 5 vzpěr (pro hradbu) a 1 věž. Celý obvod hradby 
měřil 1730 kroků. Od zámku ke spodní bráně 448 kroků, od spodní brány 
k vrchní bráně 600 kroků a odtud ke střední bráně 340 kroků. Od ní k zámku 
pak opět 340 kroků. 



Posvěcení místa pro kostel 
Následujícího dne (na sv. Prima a Feliciana) od rána troubily fanfáry 
a bubnovaly bubny v okolí Niklausovy věže.

Svěcení tří městských bran 
Postavili tři pěkné brány  (zbytečnost) 

Jména 60-ti mužů. (zbytečnost)

Obdržení mannského práva 
Mannské právo bylo každý rok obnovováno za přítomnosti šlechty na území 
hradu. Toto právo bylo nově pojato slepým Janem. Používalo se až do roku 
1514 (sloužilo 508 roků). V,,Křížovém týdnu" tohoto roku, když se šlechta 
opět shromáždila, stalo se, že nějaký pan Hennemann ze Schönbergu nechal 
svými knechty zabít tehdejšího hejtmana Georgia Parschnitze, když šel ze 
zámku do lázní. Na základě této vraždy se veškerá šlechta zapřísáhla, že 
mannský soud se má napříště konat pouze v Hradci Králové a tam takénásledující den odcestovali. Šlechtici ovlivnili krále, aby se mannské právovykonávalo po dobu sta let v Hradci Králové. 



Výstavba vesnice Staré Město 
V roce 1006 postavil pan Adam Praschar první dům ve Starém Městě. Bylo 
mu uděleno doživotní mannské právo a na tři roky je měli propůjčené i jeho 
potomci. Jméno Staré Město vzniklo, jak výše uvedeno. 

Výstavba vesnice Babí 
6. března 1006 postavil vážený pan Thomas Grebuch první dům budoucí 
vesnice. Jeho pán byl sluha knížete Oldřicha. Později zde bydlela matka 
pana Albrechta zTrautenbergu. Jméno vesnicevzniklo, jak výšeuvedeno. 
Stavba prvního domu v Trutnově 
Simon Hausmann pojmenoval kopec u města na Jánský vrch. Tento 
Hausmann byl Trautenbergův pečovatel a poradce. Později postavil také 
první nájemní dům. Když po několika letech postavili Hohenbruck (dnešní 
Bojiště), tak panu Hausmanovi připsali svobodné statky (nemusel odvádět) 
a dali mu k tomu i dvě 
louky. Jako protislužbu musel mít dva ,,mlýnské 
koně" a musel lidem z Bojištěodvážet obilí do mlýna a zpět. 



Stavba střední brány aHumlova statku 
Panu Jakobu Humlovi připadla losem vysoká stráň Trutnova. Postavil tam 
velký dům a stáje a zařídil vše jako velkostatek. Když byl zvolen radním, 
začal stavět uprostřed náměstí a osobně se vložil do stavby střední brány. 

Stavba spodní brány a předměstí Kryblice 
Jaroslav Kriebel roku 1006 postavil na dnešní Kryblici velký statek. K tomu 
postavil spodní bránu a navíc i věž. Věž měla být stejně 
vysoká jako úroveň 
městských hradeb. Dále nechal postavit nájemní dům na rohu náměstí a pojmenoval 
ho Modrá hvězda. 

Stavba vrchní brány 
V roce 1006 Danielu Brocknerovi připadl los, aby postavil obec 
Hohenbruck (Bojiště), což po několika letech učinil. Také postavil vrchní 
bránu z kamenů a daroval městu svobodný statek, aby se mohl postavit 
kostel a aby posílilaměstská obec. 


Výstavba prvního farního kostela 1006 
V roce 1006 Andreas Schimmel, který byl tou dobou úřadujícím 
purkmistrem a jemuž losem připadl Schimmelberg, postavil první farní 
kostel ze dřeva a nechal kolem něho ohradit dvůr. Potřebné množství dřeva 
nechal porazit právě na Schimmelbergu. Tento kopec měl svůj název přes 
300 let až do doby, kdy trutnovský měšťan, kterému říkali starý Hozza, 
nechal vynést dětem pro radost na kopec sud piva. Pivo nechal dětem vypít 
a slíbil jim každoroční opakování této radovánky, pokud začnou tomu kopci 
říkat namísto Schimmelberg - Hopfenberg (Chmelnice). Toto jméno má 
kopec dodnes. 

Výstavba vesnice Poříčí (Parschnitz) 
V roce 1006 vystavěl pan Roland Kalkreuter vesnici Poříčí. Největší 
dědičný dvůr vPoříčí daroval náboženské obci. Postavil dva domy, ve 
kterých bydleli jeho lidé. Postupně pak vystavěli celou vesnici. 

Stavba lenního dvora - Nové Dvory (Neuhof) 
Johann Girzek postavil lenní statek Nové Dvory a také vesnici Volanov. Po 
několika letech věnoval Nové Dvory městu Trutnovu. Jeho synové často 
táhli do německé říše a také doPaříže. 

Výstavba vesnice Bojiště (Hohenbruck) 
Pan Daniel Brockner vystavěl v roce 1006 vesnici Hohenbruck. Také nechal 
od vrchní brány vydláždit pěkný kus silnice. V roce 1006 daroval pan 
Albrecht svému dvornímu kováři Gasperlemu Patzwiese (Patzovu louku),
na které pan Gasperle nechal postavit lenní dvůr.Tak tomu bylo až do roku 
1562, kdy se stal majitelem dvora Georg Raab a ten pak se svolením 
magistrátu dvůr rozdělil a jednotlivé díly prodával. Kupujícím vznikla 
povinnost vybavit jednoho jezdce do boje v případě války. 

Stavba lenního dvora u vrchního mlýna 
V roce 1006 připadly polnosti a jejich okolí nad hořejším mlýnem 
Friedrichovi von Prichlingovi. Ten na těchto pozemcích postavil lenní dvůr. 
Jeho potomci ho drželi 500 let. Vymřeli až na jednoho, který se dostal za 
zvláštních okolností do tureckého zajetí, kde pobyl velmi dlouho. Každý ho 
pokládal za mrtvého, a když byl konečně vysvobozen a vrátil se domů, 
dosadili ho zpět na lenní dvůr a mohl ho užívat. V roce 1586 se tento dvůr 
s povolením magistrátu a na žádost tehdejšího majitele rozparceloval a rozprodalstím, 
že se zachovají práva hejtmana a jehomužstva. 

Dům na Kuchařově stráni (Küchenberg) 
V roce 1006 pan Adam Kochva, fořt a kuchařský mistr pana Albrechta, 
postavil na Kuchařově stráni velký dům, který se vyrovnal pevnosti. Právě 
tento Adam měl hodně nepřátel, kteří ho nenáviděli a haněli, až ho nakonec 
u Úpy chytili a ubili. Jeho dům stál ještěmnoho let, až neopatrností shořel. 

Výstavba vesnice Křenov (Krinsdorf) 
V roce 1006 postavil pan Kaspar Krin v lese dům au něj zahradu se záhonyzeleniny. Zde byli ubytováni zedníci a jiní pracovníci, kteří stavěli zámek 
v Žacléři a později si tu vystavěli domy. 

Výstavba vesnice Lampertice (Lampersdorf) 
Pan Simon Latentor z Lombardie, stavební mistr zámku v Trutnově a Žacléři, 
dostal od pana Albrechta zTrautenbergu celé okolí Lampertic (tehdy 
pusté). Nejdříve postavil dva domy, ve kterých bydleli jeho lidé, a postupně 
vystavěl a rozšířil i celou vesnici. 

Výstavba vesnice Libeč (Gabersdorf) 
V roce 1006 pan Spinek Libecký postavil dvouchodný mlýn poháněný 
vodou z Líčné. Když ho dostavěli, tak ho věnoval Špitálskému mlýnu 
v Trutnově. V Trutnově také postavil dvěřeznictví a pekárnu. Výnosy 
daroval trutnovskému kostelu. 

Výstavba vesnice Střítěž (Burkersdorf) 
V roce 1006 nechal vystavět pan Ulrich Buzety vesnici Burkersdorf. Jeho 
potomci se pak podle jména vesnice psali. Nejdříve postavil hospodu vedle 
vesnice a dosadil tam starého Němce, který se jmenoval Burghard. Od 
tohoto Burgharda dostala vesnice svoje jméno. Pan Ulrich byl jedním z 12-tiradních pánů. 

Původ jména vesnice Kalná Voda (Trübenwasser) 
V roce 1008 postavil pan Johann Kalney první dům v Kalné Vodě. Jelikož 
voda potoka byla velice bohatá na ryby a v jejím toku se plavil zlatý písek, 
byla kvůli rybářům a rýžovníkům zkalená, a proto ves dostala jméno Kalná 
Voda. 

Výstavba vesnice Zlatá Olešnice (Goldenöls) 
V roce 1007 postavil pan Rudlovský vesnici Zlatá Olešnice i s hospodou. 
Ve Farském lese, který sousedil se Zlatou Olešnicí, našel zlatou žílu a tím 
získal prostředky k další výstavbě. Proto také jméno vsi - Zlatá Olešnice. 

Výstavba vesnice Rokytník (Rögnitz) 
V roce 1008 nechal pan Adam Vostromirský vystavět vesnici Rokytník, 
včetně zámku, který byl v držení jeho potomkůpřes 400 roků. V roce 1424 
tento zámek vlastnil Petr Mauschwitz, který měl tu smůlu, že sMíšeňskými 
prohrál bitvu proti Žižkovi. Přepaden byl v lázních a málem ho ubili. Vše se 
stalo takto: Pan Mauschwitz bral v sobotu koupel s vrbovými pruty, když 
houf Míšeňských byl v lese za Kacířem. Horda Žižkových mužů šla podél 
zámecké hradby k bráně. Jeden se svléknul (myšleno z bojového) a postavil 
se zády k vratům. Opřelse o ně a zavolal hlídače, kterému řekl, že je 
sloužícím majitele zámku. Hlídač otevřel vrata a hned se všichni drali do 
zámku, kde všechno vyrabovali a zámek i s lázněmi podpálili, takže zámecký 
pán si se štěstím, ale s popáleninami zachránil holý život. V roce 1430 
nechal olomoucký biskup Basilius s povolením císaře Zikmunda zplanýrovat 
zbytky zámku a na stejném místěnechal postavit kostel. 


Původ jména vesnice Mladé Buky (Jungbuch) 
V roce 1008 vystavěl pan Martin Witanowský, vesnici Mladé Buky. Ves 
dostala své jméno podle mladých buků, které tam rostly a také podle 
přísloví hejtmana Witanowského: ,,U mladých buků 
- dobrý koláč!." 
Daroval dvě hospodářství do trutnovského léna. 

Výstavba vesnice Bernartice (Bernsdorf) 
V roce 1008 nechal pan Bernhard vystavět vesnici Bernartice a pojmenoval 
ji podle svého jména. Obstaral si od knížete Oldřicha povolení, aby mohl 
svobodně a podle svých představ obchodovat s potravinami a aby mohl 
zřídit pole, louky a lesy.Také chtěl vařit pivo a rybařit. 

Původ jména vesnice Sklenářovice (Glasendorf) 
Tato vesnice byla vystavěna panem Martinem Rechenbergem a otevřeli tam 
sklářskou huť. V huti vyráběli krásné sklo a podle toho dostala ves i svoje 
jméno. 

Původ jména vesnice Voletiny (Wolta) 
V roce 1007 vystavěl tuto vesnici pan Valentin Woltawa. Tento pán byl 
obyvatelem Prahy a bydlel na Malé Straně. Podle jeho jména byla 
pojmenována nová ves. 

Výstavba vesnice Brusnice (Prausnitz) 
V roce 1007 postavil první dům v Brusnici pan Abraham Stock, který rád 
pracoval v lese. Vyráběl šindele a násady pro trh. Zřídil i brusírnu a brousil 
nářadí. 

Výstavba vesnice Vernéřov (Wernsdorf) 
V roce 1008 Filip Werner nechal zrušit velkou pilu. Při pohledu od Žacléře 
uviděl v krajině bílého psa a na tom místě nechal vystavět Vernéřov. 


Původ jména vesnice Lhota (Welhota) 
V roce 1006 pan Spinek Welhotský vystavěl vesnici Lhotu, která byla 
pojmenována jeho jménem. Do prvního kostela věnoval bohoslužebné 
předměty astříbrný kalich. Když zemřel, tak ho pochovali do krypty pod 
hlavním oltářem. 

Výstavba vesnice Maršov (Marschendorf) 
V roce 1007 postavil na tom místě pan Marschen tři domky pro rybáře. 
Vesnice byla po něm pojmenována Maršov. Vše zůstalo beze změn až do 
roku 1056, kdy kníže Spytihněv povolal zpět všechny Němce a ti se ve 
velkém množství usídlili v horách. Všechny vesnice, ale hlavně Maršov, 
byly rozšířeny a zalidněny. Vymýtili lesy a postavili pěkné domy. Mezi 
těmito Němci bylo mnoho ,,pořádných" lidí, a když se sešli v neděli ve 
Starém Městě v kostele, bylo se nač dívat. 

Výstavba vesnice Debrné (Döberle) 
V roce 1009 postavil pan Jakob Dobernitzký vesnici Debrné a pojmenoval ji 
svým jménem. V roce 1084 byl purkrabím v Trutnově pan Egydius, který 
byl majitelem statku a vesnice Debrné. Ten ves darem připojil ke kostelu 
a špitálu vTrutnově. Roku 1134 přibyl k tomuto daru i hradní les a louky. 

11. biskup Johann z Prahy postavilv Trutnově kostel z kamene, včetně hřbitovních 
zdí. Byl zde zřízen děkanát a opakovaně potvrzen dar vesnice 
Debrné, lesa a luk. Výše jmenovaný biskup jmenoval do kostela prvního 
probošta. K tomu udělil erb s vyobrazením na modrém poli a ten potom 
visel nad kostelními dveřmi. Tento kostel byl pod patronací pražského 
a svídnického kláštera, které podléhaly Jeruzalému. Pokud se trutnovský 
měšťan nechtěl dát pohřbít v Trutnově, měl právo nechat se pohřbít 
v pražském nebo svídnickém klášteře. Tato konfirmace byla čtyřikrát 
potvrzena. Poprvé purkrabím Egydiem, podruhé Vladislavem v roce 1134, 
potřetí králem Přemyslem v roce 1245 a počtvrté králem Václavem v roce 
1401.Trutnovský starý kostel stál 180 let a byl postaven zkamene. 

Výstavba vesniceHertvíkovice (Hartmannsdorf) 
V roce 1010 postavil pan Nikolaus Hartwig vesnici Hertvíkovice a nechal tu 
zasadit hodně ovocných stromů. Později nechal vystavět i Jánské Lázně. 

Výstavba vesnice Petříkovice (Petersdorf) 
Tuto vesnici postavil v roce 1012 pan Petr Pechtonowský a dal Trutnovu 
velký kus lesa, který se rozkládal východně od obce. 

Výstavba městečka Svoboda (Freiheit) 
V roce 1009 vystavěl bývalý sluha císaře Jindřicha, pan Petr Hostolowský, 
městečko Svobodu. Postavil zde velký hostinec s chlévy a stájemi pro koně. 
Pan Albrecht se u něho často zastavoval, když jezdíval do hor. Po své smrti 
odkázal výše zmíněný pán vše trutnovskému hradu. 

Výstavba vesnice Bezděkov (Bösig) 
V roce 1009 postavil pan Baltazar Sedwitzer vesnici Bezděkov. Byl to velmi 
udatný muž a velký nepřítel města Svídnice. 

Postavení Bolkova u Libče (Hypoltsteinu) 
V roce 1006 se vrátil pan Leopold z Německa domů. Odcestoval k panu 
Albrechtovi z Trautenbergu a požádal ho o povolení ke stavbě malého 
zámku. Pan Albrecht mu určil místo nad mostem přes Líčnou na špičatém 
kopci u Libče. Pojmenován byl Hypoltstein. Roku 1343 byl hrad vypálen 
Míšeňskými, kteří vpadli do Čech, kde vypalovali a rabovali. Pod kopcem 
byla štola a z ní později udělali pivnici. V roce 1551 zde nechal měšťan 
Kryštof Fanus vést soud se soudcem z Chvalče a jeho dva syny nechal 
natahovat na kolo. 

Výstavba vesnice Vlčice (Wildschitz) 
V roce 1007 vystavěl pan Elias Witanowský, který byl dříve poradcem 
slepého knížete Jaromíra, vesnici Vlčice, včetně zámku v Lánově 
(Langenau). Sedláci z Lánova, kteří brali potřebné dřevo z hor, tím na sebe 
vzali povinnost odvádět určité množství tohoto dřeva do Trutnova. Když 
v roce 1109 utíkal kníže Bořivoj, tak se ukrýval v lánovském zámku. Ten 
byl poté obléhán, ale knížeti se podařilo uprchnout. Pak byl zámek dobyt 
a zničen. 


Výstavba obce Michelsdorf (v Polsku) 
Tuto vesnici postavil český pán Michel v roce 1012. Když byl po nějakém 
čase postaven klášter v Křešově, tak k němu byla za doby Karla IV. vesnice 
přifařena. 

Původ jména vesnice Staré Buky (Altbuch) 
Vesnici vystavěl pan Diftelaus Bukava v roce 1019 a pojmenoval ji podle 
svého jména. Jeho dcera Magdaléna se po dvaceti letech provdala za 
následovníka pana Albrechta z Trautenbergu adostala Staré Buky věnem. 

Výstavba vesnice Albeřice (Albendorf) 
Tuto vesnici postavil pan Weit Waldnický v roce 1011 a tato vesnice dodávala 
mléčné produkty - máslo, mléko a sýry. 

Původ jména městečka Pilníkov (Pilnikau) 
V roce 1008 postavilměstečko Pilníkov pan Johannes Opilnický a pojmenoval 
ho podle svého jména. Později je prodal panu Witanowskému ve 
Vlčicích. 

Výstavba vesnice Rubínovice (Rüdersdorf) 
Tuto vesnici vystavěl pan Rudolf v roce 1009. Vesnice patřila trutnovskému 
kostelu, a proto musela odevzdávat faře desátky. 

Výstavba městečka Úpice (Eipel) 
V roce 1013 postavil toto městečko na Úpě pan Andreas Daupowetz. Patřil 
k mannům a zanechal sedm synů. Kostel, který tam postavil, byl povinován 
trutnovské farnosti. 


Stavba městských hradeb a radnice 
V roce 1013 byly postaveny zároveň s radnicí, která stála uprostřed náměstí, 
městské hradby. Radnice stála 570 roků a po požáru v roce 1583 byla 
zbořena a v roce 1591 byla postavena na místě, kde stojí dodnes. 

Původ jména vesnice Kyje (Keile) 
V roce 1012 postavil tuto vesnici lovčí pana Albrechta - Hans Kaile 
a pojmenoval ji svým jménem. 

Výstavba vesnice Bečkov (Potschendorf) 
Tuto vesnici vystavěl strážce knížecího pokladu pan Ulrich Potschenhofer 
v roce 1011. Protože už neměl chuť sloužit knížeti, zdržoval se určitou dobu 
na Potschensteinu a zde potom vystavěl tuto vesnici. 

Původ jména vesnice Bohuslavice (Bausnitz) 
Tuto vesnici postavil, včetně mlýna, panBauslow v roce 1011 a pojmenoval 
ji podle svého jména. 

Výstavba vesnice Radeč (Radeschitz) 
V roce 1014 vystavěl tuto vesnici pan Heinrich Radezik. Vysázel chmelnice 
a vydělal na nich hodně peněz. Poté je daroval hradeckému pivovaru. 

Původ jména vesnice Studenec (Staudenz) 
Vesnici postavil v roce 1020 pan Michael Kruch. Český název dostala 
vesnice podle nalezeného pramene. 

Výstavba vesnice Svatoňovice (Schwadowitz) 
V roce 1020 postavil vesnici pan Bartolomeo Schwadowitz včetně kostela, 
ve kterém je pohřben. 


Výstavba vesnice Markoušovice (Markausch) 
V roce 1021 vystavěl pan Johann Markauschowitz tuto vesnici. Roku 1583 
ji koupil pan Berhard Czinecký, který byl trutnovským měšťanem. Koupil ji 
za 2200 míšeňských. V neděli 21. července na den Marie Magdalény složil 
rovný tisíc a zbytek doplatil vPraze. V roce 1522 se vesnice znovu stavěla, 
když předtím shořela a zpustla. 

Výstavba vesnice Albendorf aBerthelsdorf (dnes v Polsku) 
V roce 1018 vystavěl pan Martin Alben vesnici Albendorf, i s kostelem, 
farou a velkým dvorem. Potom ještě vystavěl Berthelsdorf. V roce 1363, 
když slezský kníže postavil klášter Křešov, požádal císaře Karla IV., aby 
odejmul tyto dvě vesnice z panstvíTrutnova. 

Výstavba vesnice Komárov (Komar) 
V roce 1023 nechal postavit tuto vesnici pan Gall Steignitzký. Zanechal po 
sobě hodně potomků, kteří sloužili u české šlechty. On sám se přidal 
povinně, z rozhodnutí trutnovských pánů, k válečné cestě knížete Břetislava 
proti Polákům a byl zabit. 

Výstavba vesnice Chvaleč (Qualisch) 
V roce 1020 vystavěl tuto vesnici, včetně kostela a sklářské huti, pan 
Krumlowský von Qualisai, který znal tři řeči. 

Postavení Kacíře (Kotzauer) 
V roce 1008 šel pan Wenzel Leib, který byl při svěcení městského rynku, za 
panem Albrechtem a poprosil ho o kus pozemku. Na základě jeho žádosti 
mu byl nabídnut Kotzauerberg. Jenže to mu nestačilo, a tak, aby zesměšnil 
purkrabího, nechal zde postavit šibenici, kterou mu věnoval. Tento kopec 
sloužil 300 let jako popraviště. 


Původ jména vesnice Slavětín (Slatin) 
V roce 1024 tuto vesnici vystavěl pan Simon Slavatina a pojmenoval ji 
podle svého jména. Po třech letech vesnici přepustil panství Trutnov 
a odtáhl na Moravu. V roce 1540 byla vesnice znovu postavena po předchozím 
požáru. 

Výstavba vesnice Suchovršice (Saugwitz) 
V roce 1029 vystavěl pan Peter Sauchen vesnici Saugwitz. Roku 1056, 
v době kdy byl již starý, vystavěl vesnici a zbudoval v blízké hoře zlatý důl, 
který byl velmi výnosný. Horníci byli takoví fanfaróni, že nosili zlaté 
knoflíky na šatech. Ale štola se brzy propadla a horníci zahynuli. Za vlády 
císaře Maxmiliana dosáhl tehdejší pán Lotoschnitz úplné svobody hornictví. 
Nechal vykopat mrtvé a rozhodl pokračovat v díle. Jelikož byl ale malý 
výnos, práce nakonec zastavil. 

Výstavba vesnice Čermná (Tschermna) 
V roce 1009 dal tuto vesnici postavit pan Hanes Tschermer. Měl za povinnost 
odvádět daně trutnovskému hradu, protože měl svobodu těžby dřeva 
v lese. 

Kdo měl vdržení Poplužní dvůr 
Chudý šlechtic pan Tenislav, který byl sluhou a správcem pana Trautenberga 
a který uměl německy i česky, jej dostal roku 1007 darem, včetně 
mnoha pastvin a polí. Po jeho smrti však vše opět připadlo hradu. 

Kdo postavil Žďár (Soor) 
Žďár vystavěl Mathaus Hersel v roce 1028. Vždy patřil hradu, ale později 
byl prodán. 


Výstavba vesnice Chotěvice (Kotwitz) 
Tuto vesnici vystavěl v roce 1015 pan Kotwitzer. Ve svém držení měl 
i okolní lesy, z nichž musel hradu odvádět. 

Stavba zámku Silberstein (Stříbrný kámen) 
Tento zámek a kdysi i důl postavil v roce 1056 pan Wolf Ulstadt. 



Zaslání draka do Brna 
V roce 1024 svolal kníže Oldřich do Brna zemský sněm, na kterém chtěl 
předat vládu nad Moravou svému synovi. 

Obdaření města Trutnova pečetí roku 1024 
My, Oldřich z boží milosti zemský kníže v Čechách, markrabě 
moravský 
a slezský, uznáváme zásluhy občanů 
Trutnova nad Úpou. S ohledem na 
městskou radu, řemeslníky a všechny obyvatele udělujeme privilegia... 

Dole ve štítě je drak. Dračí hlava je natočena doprava. Drak má mít 
otevřenou tlamu a dlouhé zuby. Jeho nohy mají být vztyčeny a hřbet 
chráněn šupinami. U hlavy a ocasu jsou dvě věže a v nich okna. Na špičatých 
střechách věží mají být makovice. Tyto věže mají být obloukově 
spojeny. Pod obloukem má být železná mříž, která směřuje na draka ve 
tvaru kříže. Nad drakem letí havran směřující napravo dolů a v zobáku drží 
prsten s rubínem. Pole erbu má být modré, věže a střílny stříbrné. Střecha je 
červená. Havran je černý. Drak má být na břiše černý, s našedlým ocasem 
a hřbet má mít modrý a zelený. Okna na věžích mají být zlatá. Špice a mříž 
mají být v barvě železa. Ve štítě ať se čte latinský nápis - Civitatis Sigillum 
Trutnow 1024. Pečeť se může razit zeleným voskem a má sloužit k užitku 
a všeobecnému dobru. Tato pečeť se má dát purkmistrovi, který za ni 
přebírá zodpovědnost. 
Toto je dáno v našem hlavním městě Brně, markrabství Moravském 
27. března naší vlády a 530 let po prvním příjezdu národa.